Zkoušky IRO, Donovaly, Bart, RH-FL B, 23.-25.8.2013
Když už složil Berry nejvyšší zkoušku RH-FL B v plošném vyhledávání ve Větřkovicích na Bohemia Cupu, tak mi bylo líto Barti, že ji ještě nemá a tak jsem ho přihlásila na mezinárodní zkoušky do Donoval na Slovensko.
Akce se jmenuje Memoriál MUDr. Oľgy Kráľovej-Mistríkovej a je zároveň mezinárodními zkouškami IRO.
V Donovalech se mi to moc líbilo. Byla tam velice příjemná atmosféra, nádherné okolí, špica ubytování v penzionu Donly, parádička. Potkala jsem se tam i s finkou Kirsi Karmala, se kterou jsme si už trošičku povídaly na mezinárodních zkouškách v Brně. Opět jsem se pokoušela o konverzaci :-)
S Barťou jsem šla prvně na poslušnost. Ta dopadla moc dobře. Měli jsme nakročeno, ale bylo mi jasné, že ta mnohem pro Barťu horší část, je teprve před námi. Výsledky ze speciálů chodily zlé ....
Další den jsme měli volno, tak jsme si udělali výlet nahoru na kopec, pak jsme si došli kousek po hřebeni k lanovce a jelikož tam měli i kabinky, tak jsem chtěla kluky povozit. Obsluha mně zprvu vůbec nechápala, když jsem se ptala na možnost zakoupení jízdenky dolů a hned zpátky nahoru. Pak to už pochopili a prohlásili, že to je prvně, co někdo chce něco takového. S klukama jsme se tedy svezli lanovkou pod kopec do Donoval a pak hned zpátky jsme vyjeli nahoru. Došli jsme ještě na vyhlídku a pak už jsem si to sešli zase po svých dolů do penzionu. Moc pěkný výlet :-)
Poslední den čekal Barťu speciál. Oba předešlé dny to byla bída. Neudělal ho kromě Kirsi Karmaly a Veroniky Kosáčové nikdo. Šli jsme na řadu předposlední. Když jsem přišla k rozhodčí na kraj plochy, vypadal terén vcelku dobře. Podala jsem hlášení, zvolila jsem taktiku projít prostorem ve tvaru U, Prvně dozadu po pravé straně a vracet se zpět po levé půlce. První vyslání vypadalo moc pěkně, ale Barťa se tvářil, že bude hledat i za označeným prostorem a tak jsem ho !já nezkušená! zavolala zpátky. Podle všeho jsem mu tím totálně přetrhla nit hned na začátku a Barťa už pak nehledal. Tak jsem aspoň chodila s ním, posílala jsem ho jak blázen i do částí borůvčí, kde nebyly chodníčky, jen proto, že jsem si předtím vyslechla, že někomu byly stržené nějaké bodíky za to, že pes chodil jen po pěšinkách... Zkrátka katastrofa. Celou pravou polovinu jsem poctivě procházela a sama vlastně hledala figuranta, když už Barťulín nehledal. A jak jsem se tak prodírala borůvčím, náletovými smrčky, ostružinami, maliním a hromadami zarostlých smrkových větví a došla nakonec první poloviny, kouknu na hodinky a ejhle: vypršel čas.... Figuranta jsme s Barťou nenašli žádného .... Počkala jsem si na posledního soutěžícího, taky s borderkou, jak dopadne a taky to neudělali. Našli dva figuranty a třetího nenašli. Když jsem se potom ptala, kde tedy ti figuranti byli, tak byli všichni tři v levé půlce, do které jsme nedošli. No co už. Chybama se člověk učí a tohle byla parádní škola. Určitě je to pro mně velkým poučením, příště se snad budu rozhodovat lépe, budu citlivější v tom, abych hafanům do toho zbytečně nekecala. I když jsme pohořeli, spoustu věcí mě to snad naučilo. Není nad zkušenosti, ty pozitivní i ty negativní :-)